Príspevky užívateľa

Když uslyšela své jméno, napřímila uši. Netušila, co se snaží udělat. Nějak jí více ublížit? Pro omluvu si určitě nejde. Třeba se pochlubí tím, že jejího otce nakonec zabila ona. To by bylo smutné a nehorázně drzé. Jak dokázala bez povšimnutí proklouznout až do úkrytu, kde by ho zabila a Justice ho nijak neochránila. Ale třeba není tak hloupá, aby se přiznala k čemu takovému. A třeba to ani neudělala. Ale Frey ji ani pořádně neznala. Jak by taky mohla? Když se jí konečně rozlepila očka, už na ni kašlala. Ani si pořádně nepamatovala její pach. Nebyla jí nijak podobná a ani nechtěla být takovým monstrem jako je ona. Pokud někdy bude mít své vlčata, rozhodně se nezachová jako ona. Nesmí. "Co bys chtěla vracet? Že jsi mě poslala k čertu a nechala na pospas osudu? Nebyla bych tu, kdybych neměla takového otce." Začala. A že jí je to líto? Na to měla myslet dříve. Příčetná byla, nijak okouzlená taky nebyla. Co ji k tomu vedlo jiného než její vůle? A to, že začala brečet, jí bylo docela jedno. Necítila k ní skoro žádné city, proč by měla brečet k ní.

Dobrá, k tomuhle se nijak nevyjádřila, ale vzala si o k srdci. Kdoví, co mohl té maličké Die udělat. Na to se ho jistě zeptá. Ale Justice si ji bránila, takže on jí nic neudělal. Docela si oddechla, to by byl největší hlupák, kdyby jí nějak ublížil. Ale i tak ji neměl moc rád. Nevěděla, co se mezi nimi stalo a asi se ani nebude ptát. To se zeptá zase jeho, co to do něj vjelo, ale klidně ať to i on nějak vysvětlí, takhle ubližovat její dobré kamarádce. Snad jí nic nakonec neudělal. "Nezná tě jménem, jako ty jeho. Ale popsal mi tě, podle popisu jsi to musela být jedině ty." Vysvětlila ji. "Nepustím ho přes hranice, pravidla smečky znám dostatečně dobře. Určitě by mi neublížil, ale nevím, co to do něj vjelo, že ublížil Die." Promluvila. Opravdu nerada by, aby kvůli ní někdo něco někomu udělal. To nepotřebovala udělat a ani vidět. "Neřekla jsem mu nic o naší smečce, to asi nějak odvodil sám. S tím nic společného nemám."

To, že na tom nepracovala sama ji trochu překvapilo, ale asi našli někoho do trojice podobných si vlčic. "Takže ti Shira pomohla. Skvělé! Nebyla jsi na to sama." Řekla zase s úsměvem. V její přítomnosti se usmívala snad pořád. Asi si hodně sedly. Napadlo ji, zda se nezeptá, jestli to neudělají ještě jednou, ale teď se ona k nim přidá. Ale raději měla nápad na nějakou úplně jinou otázku, co by ji rádo zajímalo. "Jak to vlastně máš se vztahy s ostatními? Nějaké kamarády nebo dokonce nějakého vlka tvých snů?" Jo, tohle by ji zajímalo. Vlčice jako je Dia opravdu nemůže být sama, to by bylo hodně smutné. Snad jen spolu nyní neplánují nějaká vlčata, už nyní jich tu je dostatek.

Přikývla. "Ano, znám Diu." Odpověděla jí slovně, kdyby její gesto nepochopila. Jistě si ráda vyslechne, co má Dia společného s Noxem. Ale asi nic moc nebude. Přesto si ji vyslechla. "Jak ji obtěžoval?" Zeptala se jí. On ji taky zprvu obtěžoval, ale nic hrozného a nic, co by ona nezvládla. Ta hrozba toho, že pokud se někdo dotkne jejích dětí je super, ale to by měl slyšet on a ne Freya, která se s ním setkává jen občas. Ale tak klidně mu to vyřídí, ovšem by ho tu ve smečce i ráda viděla. Aby neměla problém, pokud se zdržuje někde od hranic a bude se chvástat tím, že čeká na Frey. "Mě přijde v pohodě, líbí se mi." Nyní se možná i trochu prokecla, že s ní udržuje nějaký vztah.

Zasmála se nad tím, jí řekla. Zdobit noru. Dobrá. Freya si najednou přišla docela pozadu, když jen všechny otravovala a nijak nezdobila. Ale to Dia asi dělala tím, že ona neměla sourozence a taky bylo jasné, že nemusí řešit nějaké záležitosti rodu."Proč jsi to udělala? Stejně ta nora občasně zarůstá mechem, kytek je tam dost." Zeptala se jí. Jakože ráda by věděla, jak něco takového ji mohlo napadnout a kde vůbec takové kytky brala, aby neuvadly, ale to byla asi méně podstatná věc. "Ty jsi zdobila noru kytičkami a já jen otravovala s tím, když mě někdo otravoval. A nikdy ze mě rohožku neudělal. Byl hodný! Ale asi se mu nelíbili ty kytky, co jsi vybrala."

A tak spolu táhli kořist. Moc slov tedy spolu neprohodili. Jak ještě mohli, když oba drželi srnu v tlamě. Tak se mluví rozhodně špatné. Dlouho takhle s nikým netáhla jídlo a už vůbec ne ještě pro někoho. Snad se o to alespoň podělí více vlků, ona sama věděla, že nyní musí jíst jen to, co odpadne od hromady úlovků a jako poslední, ale třeba si Just alespoň polepší svou postavu. Nyní na jaro to bude potřeba, pokud si plánuje najít náhradu za jejího otce. Zeptala by se ráda Daracha, komu dají první. Zda alfě nebo vlčatům. Těch vlčat bylo požehnaně. Asi si všichni ze smečky řekli, že nyní na jaro jich musí být nějaký určitý počet, ne? To snad ani není možné, aby se tak blízko po sobě narodilo tolik vlčat v jedné smečce.

Nějaká myšlenka nebo osud ji navedl k tomu, aby se ohlédla směrem, který k ní přiváděl určitý pach. Starý známý. Ale nikdo jí moc příjemný. Jediný vlk, co jí ležel v žaludku, takto nenáviděl jen pouze jednoho vlka za celý svůj život. Trochu se zatvářila kysele a naježila si mírně srst na lopatkách. Jaký pozdrav jí jen věnovat více než jen tohle? "Matko," promluvila k ní. Sice nevěděla, jak vůbec tuhle vlčici mohl oslovit její matkou, když za celou tu dobu na ni hodila jen všechnu špínu a prokletí. Prach starého věku a nulové zkušenosti. Jak mohla být taková hloupá a utéci od svého osudu? Jak mohla Freyu a zbytek svých dětí jen tak opustit? Nelíbili se jí snad? Měla tolik dotazů, ale lepší pro ni bylo jen momentálně mlčet a jen se ježit. Měla za to, že je mrtvá. Že ji zabil někdo. S takovým srdce svině nemohla žít přece někde v klidu. Přála jí smrt, pokud jí to všechno nevysvětlí, doprovodí ji na druhý břeh sama a hned.

"Byl super, škoda, že jsi ho nepoznala." Poznamenala. Fiorka to asi moc vážně nebrala, ale tak jí to nevadilo. Teď už to bylo opravdu jedno, jak zareaguje. Zoro se může maximálně otočit v hrobě, pokud se má vůbec jak. A to jí taky docela jedno. Ráda ho měla a chce si ho pamatovat jako otce, vůdce smečky a výborného lovce. Předal jí mnoho svých zkušeností, na rozdíl od její matky. Ale to asi strakatá vlčice chtít slyšet nebude. "Surovec nebyl. Bránil svou rodinu a smečku. Nikdo nenapadl jen tak někoho!" Přidala k jeho poznámce na to, jaký byl. Freya ho chtěla popsat, jak silný byl, ale tak očividně chyba komunikace. "Jak dlouho jsi vlastně už členem smečky?" Zeptala se jí, aby změnila téma.

Poslechla si ji. Jak dojemné, že ji prostě zachránil."Takže na tebe ani můj otec nešlápl?" zeptala se raději. Doufala, že opravdu ne. Jinak by tu Dia asi vedle ní nestála, ale byla by asi nějakou plackou. Ale to možná i vysvětluje, proč je taková drobná. "To by stejně neudělal!" Zapískala. Ne, otce znala moc dobře, jakože hrozil, ale Frey by nikdy nic neudělal, než ji vyhodil ze smečky. Ale jak to měl s jinými, nevěděla.

Proč se ptá? To by ji taky docela zajímalo, ale asi z té zvědavosti, zda si něco spolu neudělali nebo proč ji on tolik nemá rád. Opravdu nemůže někoho nenávidět jen tak bezdůvodně. "Proč bastarda?" Zeptala se Justice. Určitě bude mít nějaké vysvětlení. "Jakože pověděl mi toho docela dost o tobě špatného, ale nevím, kde je pravda. Proto se ptám." Vysvětlila jí docela chytře. Takhle prostě nemá šanci poznat, jak ho ona zná a nebo jak k němu prostě přišla.

"Wow!" Vykřikla plně šokovaná nad tím, co její otec dokázal a ona, co musela přežít. "Ty jsi někdy byla i menší? A to na tebe třeba nikdo nešlápl?" Musela se zeptat. těm malým vlkům se přece musí špatně žít, když mají takové prťavé nožičky, všechno jim uteče, někdo je přehlédne, šlápne na ně. To ona měla výhodu, že byla obří. Viděl ji snad každý na jakoukoliv vzdálenost jen ten vlk viděl. Pokud tedy nebyla někde zahrabaná pod povrchem a to tedy moc nepodnikala. Musela by hrabat moc velkou díru, aby se do ní bezpečně vlezla. A to je tak trochu nepříjemné. "Takže tě vlastně zachránil i můj táta, ne? TO potom znamená, že jsme dvounásobné sestry!"

Že toho moc nenamluvil? Ještě, aby jo, když se ho skoro každý bál. "No, on byl tichý, tlamu používal spíše na něco jiného." Pousmála se trochu mírně. Nemyslela tím nic dvousmyslného, ale spíše tím to, že rád trhal své nepřátele na kusy a to nějak jinak moc nejde. "Jakože třeba dokázal zabít dva vlky jedním máchnutím tlapy a do tlamy se mu vlezly i dvě hlavy!" Popsala svého otce. Přece jen bude Fiorina docela ráda, pokud uslyší, jak dokonalý byl! A i kdyby to byla lež, stále toho dokázal tolik, o čem by mohla Frey klidně básnit několik hodin v kuse.

Potřebovala asi nějakou podporu, na to je Frey ta pravá. "Víš, jednou budeš muset být lepším. Napravit jejich chyby a tak. Nevím, co za chyby tvá matka udělala, moc jsem ji nepoznala." Dovysvětlila jí to. Asi to bylo potřeba. Určitě slyšela, že prostě bílé vlky by neměla mít ráda, ale postupem času těch bílých v rodině bylo snad více než černých. A co s nimi mohla ona udělat. Nic. "Ber to takhle, že nyní na ta pravidla zatím nikdo nedohlíží, jen pár tu zná vůbec naše pravidla smečky. Takže si asi ani o to nedělej starosti. Mě budou vždycky ti světlejší trochu štvát, ale pořád vím, že mohou být v pohodě." Sdělila jí svůj názor. Jakože, docela se musela držet, ale i její otec to tak prostě udělal, takže mohla. A nebo ne? Měla postupně pochybnosti i ona sama v sobě, ve svém životě. Bylo toho docela na ni moc. Měla by si někdy někoho najít, asi to nebude nikdo z této smečky, jelikož tu nezná nikoho volného. Sice může mít kohokoliv chce, ale neudělala to. Ne, pro ni je důležité hlavně čas a urovnat si své pocity dohromady. Nijak to neurychlit. "O mě se dokázal otec postarat, i když vládl. Čas si našel. Nevím, proč to u vás nešlo." Pokrčila by rameny, nechápala to, když to kdysi fungovalo a byl na ně sám, proč to nešlo nyní když k tomu měl i partnerku. Ale to je asi jejich věc a už to nebude řešit. "Máme ještě plno sourozenců. Thora, Lokiho, Aithera, Aethera a Renyzeie." Informovala ji. Asi chudinka ani nezná svou rodinu. "A potom sestru Castalli, ta je matkou Daracha a Anniky." Dodala k tomu, aby znala alespoň své sourozence. "Nevím, kde zmizeli, ale mají podle mě větší právo než ona, ale to je jedno." To, že nějaká práva mají, dávno věděla, ale k čemu jí to je, když vlastně jediné, co bude bude sledování svých bratrů v čele a starání se o vlčata. Klidně si z to bude bojovat, ale je pro to, aby mohla dělat obojí, stejně jako Zoro. "Měl by určitě radost z vnoučat, ale stejně se jich nedočkal. A asi ani nedočká. Měl zatím Daracha a Anniku jako jediné, ale vlastně i Reny měl prý nějaké. Takže nevím, proč by chtěl další. Tobě to možná neřekl, když jsi malá ještě na ně. Ale já to slyšela tolikrát. S mými bratry se bavil o tom, kdo půjde po jeho odchodu nebo i spíše na trůn a se mnou jen o tom, zda už nemám někoho vyhlédnutého. Měl mě fakt rád, ale myslím, že... Ale to je stejně jedno. I kdybych své děti měla teď, stejně by si je nijak neužil." Měla docela dlouhý myšlenkový pochod. "Ne, fakt já tě mám ráda! Jsi moje mladší sestra, jedna ze sestrou, s kterou dobře vycházím. Castalia mě neměla ráda, ale ty mě máš ráda a já tebe. Budeme lepší sestry než ona, no ne?" Pousmála se na ni. "Určitě měl rád také, jen ti to nestihl říct. Všechny měl stejně rád, všem se věnoval nastejno, ale už asi byl jen starší a nestíhal to." A pak zase přešla k tomu snu. "Dia má křídla? To je hustý! Já ji znám moc dobře, ale nikdy jsem nevěděla, že je má! A dokonce na zadku!" Pousmála se. "To s nimi asi moc nelétá, ne?" Zeptala se s úsměvem. "To je škoda, že si ho nepamatuješ. Já mám plno takových podobných vtipných snů." Nabídla se, že nějaký řekne. "Jednou se mi zdálo, že je táta malý a ještě bílý a potřeboval, abych mu šla něco ulovit, jelikož mu všechno s těma maličkýma nožičkama utíkalo!"

Pousmála se na ni ještě jednou. Úsměvu není nikdy dost. Pokud chce být dobře naladěna, tak určitě nikdy není potřeba úsměv z tváře zahodit. "Tak to mě těší." Odpověděla jí na tu pochvalu nebo jak to měla brát. Prostě za to byla ráda. "Ale povíš mi i něco o sobě? Jak ses třeba dostala k nám do Ignisu?" Naléhala na ni. Ráda by věděla, jak se jí podobné vlčice sem dostávají. Tedy ještě bílé a malé. To přece nemůže být takové lehké, jaké to měla ona, že se jen narodila a hned byla ve smečce, jediné, co musela splnit, byl ceremoniál a to zvládla velice dobře. Ale nedokázala si představit Diu, jak tohle zvládla ona.

Asi se mu to nelíbilo, že to táhne sám. Takže k němu přišla blíže a pomalu se chystala mu pomoci tělo táhnout. Přece jen všechno neodře on, i když si myslela, že zvládne srnku odnést bez problémů až k noře. "Počkej, ti pomohu." Řekla a potom se jen zakousla do kůže. Zvedla hlavu a táhla stejným směrem do Darach. Možná takový nezvyk oproti jiným Heltyrákům, ale ona je originál. Když viděla, že má problémy, pomoci prostě musela. Zeptala by se ho, komu nabídnou prvnímu, ale bylo to zcela jasné, že buď Justice nebo vlčatům. A třeba i zbyde něco jim.