Príspevky užívateľa

Sama skutečně dlouho nebyla. Brzo jí do čenichu přišel pach někoho jí blízkého. Bratr, ale samozřejmě ten mladší. Jen o něm slyšela, ale neměla moc šancí se s ním seznámit. Měla k němu takovou menší zášť s tím, že předběhne v pořadí, ale tak třeba se mu v budoucnosti bude hodit. A nebo on jí. Ona by byla ráda za jakoukoliv pomoc. Neví, jak ona. Neslyšela moc dobrého o něm, ale třeba jen Perse přeháněla. Vlčatům se občas nedá věřit, takže bude jistě ráda, že ho pozná naživo a na vlastní oči. "Ahoj," pozdravila ho, až ho uviděla. Pousmála se na něj. Není proč se hned tvářit kysele, vždyť se ještě ani pořádně neznají.

Tančit? To asi nikdy nezkoušela, ale Dia jí jistě ukáže, co to je. Freya totiž neměla ani tušení, co takové tančení je. "Ne asi teda ne." Řekla trochu udiveně, určitě jí to ukáže a vysvětlí. Příště, pokud by tam šla, alespoň neudělá nějakou ostudu. To by nebylo úplně úžasné, když má šanci se někdy později stát vládkyní Ignisu. Co by si o ní potom mysleli ostatní. Že neumí tančit. To, že byli na procházce bylo milé. Alespoň se potom i více poznali. "A kam jste šli?" Zeptala se jí. Třeba jí i něco hezkého povypráví, co spolu dělali.

"Ještě, aby nebyli." Poslechla si, jak o nich mluví. Docela by ji zajímalo, zda někdy takto mluvili i o ní se Zorem. To by si velice ráda poslechla. Pokud se to týkalo jí, vždy se o sobě doví něco nového. Ale ptát se nebude, teď ne. Bude se raději věnovat svým mladším sourozencům. Ti toho mají ještě mnoho před sebou. Plno možností. A hlavně rozšířit jejich smečku. Jak krásné, že na to není sama. Přesto jí v seznamu vyjmenovaných jmen jedno jméno chybělo. Perse jí kdysi řeklo, kolik jich je. Přepočítala si to. "A co Gaia? Kam zmizela?" Zeptala se jí trochu nervózně. Snad se jí nic nestalo. Nepoznala ji ani pořádně, tak snad nemohla odejít. Je malá, muselo se jí něco stát. "Ty jsi měla i starší vlčata?"

Vlčice dlouho sama nebyla. Brzy se u ní objevilo vlče. Typovala zase nějakého sourozence a nebo zase někoho. Pravdu určitě měla, jelikož tu nikdo jiný vlčata neměl a nevěděla o žádném vlkovi, co by sem přivedl nějaké vlče. Takže bude jistě místní. A podle vzhledu hádala jej mladšího sourozence. Bylo to docela dost podobné kombinaci Justice a Zora. Krása, takže jich bylo ještě víc. No, nevadí, všechny své sourozence miluje, proč by neměla i ty mladší. Bude přece lepší starší sestrou než j byla Castalia. Ta stále opravdu za nic. Pousmála se na její poudrav. "Ahoj, já jsem Freya." Pozdravila a představila se. "Na procházce?" Zeptala se, aby jen tak spolu nemlčely u stromu. Raději by spolu měly nějak komunikovat.

Ach takhle. "Takže to je něco tajného, takže v pohodě. Pokud mi nic neřekneš, chápu," promluvila. Jakože, byla by docela ráda, kdyby toho věděla více, ale asi musela brzdit, když řekla Dia tohle. A nějak se v tom hrabat nebude. Více teda nebude. Pokud něco neřekne. Byla plná nadšení, zda její skorosestra řekne něco o tom tanečníkovi a nebo zůstane jen tak zahalen tajemstvím jako celá ta akce. A pokud spolu něco podnikají, půjde tam příště s nimi. A proklepne si toho jejího nápadníka sama. Freya je taková úžasná vztahová poradna, kterou opravdu chceš. A nebo by někdo pozval ji na ten bál. Co by tam tak dělala, neví. Stejně tak, kdo by ji tam zval. Možná tak Nox.

Jaký bál? Nevěděla o žádném, ale kdoví, co se všechno tady událo, když tu nebyla. A asi i něco zajímavého. Třeba se to někdy bude opakovat. Trochu se zatvářila divně, ale dlouho s tím nevydržela a musela se zeptat. "Jaký bál?" Zeptala se. Teda nevěděla, co se tam tak může dělat, ale to je asi jedno. Hlavně je to, že tam někoho poznala. Jde se tomu tedy věnovat. "Taky mám známé mimo smečku." Řekla, aby se Dia necítila trapně. Takhle to však měl skoro každý, takže to je úplně jedno. "Povídej očividně ti nějak utkvěl v paměti, když jsi ho tam poznala." Pobídla ji. Jen ať se dozví něco nového o nějakém jejím nápadníkovi. A bude další tetičkou.

Tak tady by se usadila, dokud j to nevysvětlí. Jakože sama o tom docela nic moc nevěděla, ale pořád více než Dia. A i to něco je lepší než úplné nic. Nadechla se tedy, mírně zamyslela. "To jistě poznáš, rozhodně musíš u toho přemýšlet, zda to jen nehraje. Poznat jeho okolí, rodinu." Že zrovna ona radila o tom, že vlci to umí hrát, byla trochu zajímavé. Přeci jen i Nox to na ni zkoušel a uspěl. "Určitě však nezoufej, pokud to nebude hned, jen lépe. Klidně ti potom mohu nějak poradit." Nabídla se. Asi by byla schovaná v keři a kývala, zda ten vlk ujde nebo ne. Vtipná představa.

Mrzelo ji to. Moc. Ale nemohla s tm nic udělat. "A ani po nikom nekoukáš?" Zeptala se jím Možná jen přece po něčem pokukuje, ale nemá odvahu se zeptat nebo tak. A to Freya má odvahy na rozdávání. Možná tím, že je Heltyrák. Ale může jí nějak pomoci. Možná jen ne svou magií, to by dopadlo docela strašně. Hůře než by si myslela. "Klidně řekni, já to nikomu neřeknu, zůstane to mezi námi." Jako správné kamarádky by si totiž mezi sebou měli držet tajemství. Jen pro ně dvě. Pro nikoho jiného by to stejně nemělo cenu. Navíc se Die očividně líbilo, jak jí řekla. A ještě, aby ne. Bílé vlky sice v lásce neměla, ale tahle se jí líbila. Přece je to její kamarádka, kterou tak dlouho chtěla a ještě skorosestra. Co více si přát?

A opět pokračovala v cestě. Měla nyní toho na krku docela dost. Většinu času se věnovala vlčatům v boji a nebo sledováním hranic, zda se Nox neopovážil. To, že ho bude hlídat slíbila Justice, stejně tak ty boje. Docela ji mrzelo, že nikdy oři boji nepoužila svou magii, ale po setkání se svou matkou ji již nebrala jako nějakou pomůcku, ale skoro jako prokletí její druhé strany rodiny. Nerada by nějak dopadla jako její matka a babička, ale nijak si moc nepomůže, takže se rozhodla magii už používat ještě méně. Možná by takhle dopadla s Noxem, ale to je docela uspěchaná myšlenka. Dokud se nepřidá do nějaké smečky, nemá potřebu nic plánovat. Kromě otázek na to, co vlastně dělá. Rozhodila si myšlení na Noxe a raději se opřela do jeden z jediných stromů na území. V jeho stínu se dokázala příjemně ochladit a i ho dobře znala. Tento strom si toho pamatuje tolik, ten snad ani nespadne.

Freya se rozhodla projít celé jejich teritorium v plné kráse. Za slunečního svitu, kdy jí paprsky hezky zářily do její temné srsti. Trochu ji z toho bylo horko, ale kdykoliv by to přešlo ve větší horko, určitě by vyrazila k vodě a ne někde do hor. Znala to tu jako své boty, ale třeba při tom i na někoho narazí, někoho třeba z její rodiny a nebo nějak jinak příbuzného. Skoro celá smečka byla její rodinou a i kdyby ne, stejně je brala jako vzdálené členy. Přece k ní měli pořád blíže než její bratr Loki. Usadila se na jednom z kopců a jen tiše sledovala krajinu. Být ticho v jejím případě je hodně vzácné.

Dobrá, nyní se i dozvěděla, že Basil zde vydržel od jejich setkání, kdy doslova váhal na tím, zda neutéct. Snad z toho jen neměl nějak později nějaké problémy. Její otec hodně ctil pravidla, takže snad mu nic neudělal, že se bavil s tulákem. Ale asi to není nic vážného, když se s ní Dia pořád baví. Skvělá zpráva, bude ho muset někdy navštívit, jak se mu vede. Kdo je Rose nevěděla, ale jistě ji spíše nebo později pozná. "Ale to je velká škoda, jsi hezká, hodná. To si snad děláš jen srandu, ne?" Zeptala se. Snad jí Dia nijak nelhala, ale tohle snad není možné. Vždyť to snad dobří vlci nevymřeli.

Pousmála se na ni. Bylo potřeba asi nějak viditelně ukázat, že Just nemá jen tak na háku, ale skutečně ji nějak naslouchá a respektuje její názor. Když už ne cokoliv jiného, tak alespoň názor, ten jí totiž nikdo nevezme. "Nezklamu mu tě," řekla k ní. Neřekla mu nic důležitého o smečce, než to, že je jejím členem a musí se tam vrátit. Tak to však, ale mají i jiné smečky, co jí tak napadlo. Nebude se s Just zatím nijak hádat, nebylo potřeba. "Opravdu se mi zdá, že je dobrým vlkem. Jak si ovšem přeješ, nikdy nepřejde hranice." Promluvila k ní spíše okamžitě než s nějaký dlouhým dumáním nad tím, co by jí, tak mohla říct. "Co vůbec vlčata? Jak se jim daří?"

"To jsi po několika letech přišla sem za mnou, ti opravdu nebudu skákat do náruče." Řekla jí krátce. Mírně ji mrzelo, co jí dělala její matka. A její babička. Ale, co s tím ona má udělat. Nemá jí, co na to říct. "Smutné," řekla prostě. Gratulovat jí rozhodně nebude. Zvolila si tedy snad správné slovo. Nic jiného ji tak nějak nenapadlo, co by bylo vhodné. "Kde jsi teda byla? Proč ses nevrátila dříve, když jsi nemohla ani v klidu spát?" Pohodila k ní. Jen ať se vymáčkne. "Možná, kdyby jsi přišla dříve, mohlo by se to vrátit zpět. Ale přišla jsi již docela pozdě." Řekla jí, ale to nejspíše i Faelin dávno věděla, že když Freya je dospělou, už jí asi nebude skákat do náruče a ptát se ji na to, jak se maminka těch pět let měla. "Mám tedy svou magii brát jako prokletí?" Zeptala se. Potom jen pokývla na to, že jí přeje upřímnou soustrast. "Byl úžasný. Jediný koho mám jsou nyní jen můj synovec a jeho potomci. Ale to nevadí, brzo snad sama nebudu."

"Promiň," omluvila se, ale na tohle se jí moc reagovat nechtělo. Bylo to takové únavné. "Každý máme chyby, ale my jsme tu proto, abychom napravili chyb našich rodičů a potom naše děti naše." Promluvila k ní, asi něco konečně rozumného, co nejsou jen tak pár slov, ale něco, co by si mohla vzít k srdci. Už tu řekla dost hloupostí, takže byl nejvyšší čas, aby trochu pokračovala normálně. Tak jako její mladší sestra. "To taky vysvětluje, proč by unavený, když měl tolik děti." Pousmála se na ni. "Ano, všichni jsou starší. Já jsem byla donedávna nejmladší a potom se narodil Darach a Annika. A potom vy, jeho děti. Zemřel táta a mí starší sourozenci někde zmizeli. Stala jsem se tak asi nejstarší z rodu." Informovala ji o tom, že asi opravdu je nejstarší. Jak šokující. Pokud se tedy Justice nepřidala do jejich rodu, to by potom všechno měnilo. A i její pozici. Teď tedy počítala bez toho. "Jakože právo vést, ty jsi je nepoznala. Ale Aither a Aether byli mí sourozenci se stejnou mámou. Zbytek byli starší, ale jejich mámu jsem nezažila. Nevím, co se jí stalo." Řekla. Opravdu asi nevzpomněla na její jméno, ale to je asi jedno. "Ano, strýčka Daracha." Už se v tom docela dost motali. Takže nyní budou pokračovat jen tím snem. "Budeme úžasné sestry!"
"Ano, byl malý, fakt maličký, menší než Dia. Taky jsem se tomu smála." Zasmála se s ní. Tohle bylo prostě vtipné. "A to se jí objevují jen občas? To s nimi asi teda nelétá, ne?" Usmála se. Představa toho, že při něčem velmi důležitém se vám na zadku objeví křídla, není moc dobré, to musela uznat. "Taky se mi o něm zdá. A většinou to není nic příjemného." Přiznala se.

Její matka pokračovala dále v mluveném slovu. Freya na to prvně nijak nezareagovala, ale když zmínila jejího otce a popsala ji jako nádhernou vlčici, na tvář se jí objevily lehké slzy. Nedávala to však nějak moc najevo. Mrzelo ji to nakonec, ale stále vůči ní měla hrozný vztek. "Jak jsi mohla v klidu spát, když jsi se na nás vykašlala?!" Zavolala na ni. Faelin nemohla žít v klidu, když udělala tohle. Snad po ní vyhlásil i Zoro nějaké pátrání, jelikož tohle bylo mnoho. "Opustila jsi nás, skončila jsi tím u mě." Řekla jí. Měla v sobě tolik zlosti k ní, která pomalu vyplouvala na povrch. Bylo toho na ni moc. Vědět, že tahle vlčice žije v klidu, zatímco její otec zemřel a to se o ni vzorně staral? "Jsem pyšná, že se nás ujal můj otec. Když jsi ty nikde nebyla. Nic jiného mi nezbylo." Informovala ji. Byla hrdá, že vyrostla jako správná Heltyrka. Sice trochu smutné, že se teprve nedávno dozvěděla, že z benjamínka rodu se stal pravděpodobně nejstarší žijící člen. Byl to zlom. "Co bys v nich chtěla vidět? Já nezapomněla. Nezapomněla jsem, jak jsi mě odkopla jako malou. Jak jsi utekla a já tě sledovala. Jak jsi nedokázala se vyrovnat s osudem a mohla nám být dohromady dobře." A to, že měl strach ji nijak neomlouvá. Jen Frey to přidělalo starosti. Nakonec se přeci takovou mohla i ona někdy stát. A to nechtěla. Opravdu ne. Takže jen nějak trochu zklamaně pokývla. "Myslím, že ani nevíš, že Zoro zemřel. Mí bratři zmizeli a já zůstala sama. Na všechno úplně sama."